Vyšetření aktivních pohybů:
vyšetření se provádí v sedě na stole rozkročmo na konci lehátka. Sledujeme předklon, úklon a rotaci. Sledujeme rozsah pohybu, jeho omezení, bolestivost, závratě.

Vyšetření krční páteře (CP):
vyšetřujeme bolestivost jednotlivých trnů bolestivé body (nezapomínáme na m. temporalis při stisku zubů).

Vyšetření pasivních pohybů:
vyšetření předklonu hlavy – tahem za bradu a hlavu – bývá omezen při zkrácení šíjových svalů, blokádou hlavových kloubů, kořenových syndromech.
vyšetření úklonu hlavy – omezen může být při blokádách CP a zkrácených svalech.
vyšetření rotace hlavy ve vzpřímeném držení hlavy – vyšetřujeme rotaci celé CP (od hlavových kloubů po Th 2-3).
vyšetření rotace hlavy v předklonu hlavy – vyšetřujeme střední a horní CP, (normální rozsah pohybu je 45°).
vyšetření rotace hlavy v záklonu hlavy – vyšetřujeme CP.

AKUTNÍ ÚSTŘEL KRČNÍ PÁTEŘE:

Příčiny:
Prudký pohyb hlavy a krku, nevhodná déletrvající poloha hlavy a CP – nejčastěji při spánku, často prochladnutím – otevřené okno v autě. Nemocný nemůže pohnout hlavou do určitého směru, drží ji strnule. Bolesti se mohou zhoršit pohybem HKK, těla nebo otřesy. Bolesti většinou vyzařují k rameni, mezi lopatky nebo do záhlaví. Akutním ústřelem může začínat i radikulární syndrom!

Recidivující ústřely krční páteře:
Vznikají nejčastěji ve spánku, nevhodnou polohou hlavy. Většinou leh na břiše s maximální rotací hlavy. Nemocný se musí naučit tuto polohu změnit. Pokud toho není schopen, doporučujeme límec na noc.

Funkční blokáda CP:
Bolesti jsou různé, mohou vzniknout akutně, pozvolna nebo jsou chronické; aktivní pohyby jsou různě omezené, mohou být spojeny s bolestí, mohou být svalové spazmy, bolestivé trny, omezený pohyb.

Funkční blokády v CTh přechodu:
Sklon k opakovaným blokádám je u předsunutého držení hlavy, u lidí pracujících s předkloněnou hlavou.

Funkční poruchy v hlavových kloubech (AO – C3):
Bolest hlavy, může vyzařovat do obličeje, záhlaví spánků, očí, převážně k jedné straně. Mohou se objevovat závratě.

Migréna:
Funkční poruchy v hlavových kloubech jsou časté i u klasických migrén. Tyto blokády mohou záchvaty zhoršovat nebo i vyvolávat. Po odstranění poruchy CP dochází ke zmírnění bolestí, snížení frekvence záchvatů a zkracuje se délka trvání.

Anteflexní bolesti hlavy (hlava neustále v předklonu):
Bolest pravděpodobně vzniká napětím vazů. Nemocní si stěžují na bolesti vznikající po déletrvajícím předklonu hlavy, tj. asi po 2. – 3. Vyučovací hodině. Snižuje se pozornost, zvyšuje se neklid u dětí. Mohou trpět nechutenstvím, nespavostí. Často jsou léčeni jako neurotici, přitom po odstranění poruchy v hlavových kloubech se z neurotika stává dítě normální.

„Whiplash injury“ (poranění vzniklá prudkou akcelerací nebo bržděním)
Strnulé držení hlavy, velké svalové spazmy, HAZ – hyper algické zóny.

MOŽNOSTI LÉČBY VERTEBROGENNÍCH PORUCH

Léčba reflexní:
různými fyzikálními prostředky – teplem – pozor např. u akutního lumbaga, ostrým drážděním kůže (led, skořicové a paprikové gely, baňky, akupres), masážemi.

Manipulací měkkých tkání:
kiblerovou řasou příčinou i podélnou, protažením pojivové řasy, působením tlaku na myogelózy, léčením hlubokých fascií.

Léčba specifickými metodami:
automobilizací, trakcí, postizometrickou relaxací (PIR), antigravitačními technikami (AGR), polohováním, léčebné tělesné výchovy (LTV).

Vyšetření bederní páteře:
Vyšetření začínáme pohledem na pacienta, kdy hodnotíme stoj zezadu, výšku trapézových svalů, výšku horních a dolních úhlů lopatek, torakobrachiální trojúhelníky, výšku hřebenů kyčelních kostí, gluteální rýhy, ploché nohy, z boku (zakřivení páteře – olovnice) a zepředu (výška a tvar klíčních kostí), chůzi (při radikulární sy. S1 je omezena chůze po špičkách, při rad. sy. L5 vázne chůze po patách) event. stoj na dvou vahách (při blokádách hlavových kloubů může být rozdíl v zatěžování až 10 – 20 kg).

Vyšetření aktivního předklonu:
Sledujeme: plynulost, tupost (předklon je prováděn v kyčelních kloubech), zda se neuchyluje do strany.

Příčiny omezení předklonu:
Zkrácení zadní skupiny svalů stehna, zkrácení nebo spazmy zádových svalů, blokáda SI , blokáda LP, bederní páteře, radikulární sy. – může být fenomén zarážky (painful arc) , S1 – po špičkách C5 – po patách.

Akutní lumbago:
Nejčastěji vzniká náhlým nekoordinovaným pohybem, například uklouznutím nebo předklonem s rotací trupu (zavazování tkaničky) nebo nezvyklým fyzickým zatížením. Při pohybu může být slyšet i „lupnutí“ v kříži.

Blokáda bederní páteře:
Bolesti jsou různé, mohou vzniknout akutně, pozvolna nebo jsou chronické, aktivní pohyby jsou různě omezené, mohou být spojeny s bolestí, mohou být svalové spazmy, bolestivé trny, omezený pohyb.

Facetární syndrom:
Jsou to bolesti v kříži, jejichž původ je v intervertebrálních kloubech v důsledku jejich změň např. vlivem artrózy. Projevují se především v klidu a pohybem bolest mizí. Mnoho pohybu a dlouhotrvající zátěž bolest vyvolávají, stejně tak i intenzivní cvičení. Poškozením kloubní chrupavky mohou vznikat velké osteofyty a může dojít až k znehybnění postiženého kloubu a tím ústupu bolestí. Počáteční diagnóza je obtížná. Pacient si většinou stěžuje na bolesti v kříži vsedě, které může tzv. rozejít. Změny nemusí být patrny ani na RTG. Na CT nebo NMR již ano.

Blokáda sakroiliakálního kloubu:
Bolest v kříži většinou jednostranná, bolest může vyzařovat přes hýžďovou krajinu až k patě. Často si nemocní stěžují, že nemohou sedět s nohou přes nohu, protože to provokuje bolest. Lasegův manévr může být i jednostranně pozitivní, ale i při zvedání obou DK vymizí. Vždy je přítomen fenomén omezené abdukace (Patrickovo znamení), většinou je bolestivá stupňovaná (forsírovaná) vnitřní rotace kyčelního kloubu na straně blokády.

Šikmá pánev a bolesti v kříži v důsledku blokády hlavových kloubů:
Zjišťujeme šikmou pánev, spazmus zádových svalů, bolest v kříži při aktivních pohybech, bederní páteř může být bez odchylek. Značně asymetrické bývá zatížení DK a to i 10-20kg. Vždy je blokáda v hlavových kloubech.

Bolesti v kříži v důsledku poruchy hybného stereotypu:
Bolesti se vyskytují často u chabého nebo vadného držení těla, tzv. džínový postoj. Bolesti začínají až v průběhu dne, spíše odpoledne.

Koxartóza (artróza kyčelního kloubu):
Dlouho se mohou vyskytovat pouze bolesti v kříži, které mohou vyzařovat přes hýždě, do kyčle, na přední stranu stehna, do třísel nebo až do kolena. Objevují se zejména po delší chůzi a těžší fyzické práci. Dochází k omezení pohybů v kyčli (nejdřív vnitřní rotace, pak ex., abd., add., zevní rotace a nakonec flexe).

Chronické bolesti v kříži:
Jsou nejen diagnostickým, ale i terapeutickým problémem. Označují se tak bolesti v LP a SI nejasné nebo nezjištěné příčiny. Terapie se zaměřuje na LTV a reflexní léčbu, úpravu životosprávy. Opakující se lumbalgie mohou mít příčinu v onemocnění vnitřních orgánů (např. nepoznaná infekce močových cest). Skutečnost je taková, že se příčina bolestí v kříži nemusí u některých nemocných odhalit vůbec!!! Léčba je pak symptomatická – odstraňování pouze bolesti.

Radikulární syndromy:
Kořenové syndromy jsou vyvolávány přímým mechanickým drážděním nebo útlakem příslušného nervového kořene. Příčiny jsou různé: výhřez meziobratlové destičky (je nejčastější příčinou), degenerativní změny, nádory, metastázy, úrazy.
Obtíže mohou vzniknout náhle např. akutním lumbagem nebo ústřelem krční páteře a teprve za několik dní se mohou objevit symptomy kořenového dráždění. Mohou se ale vyvíjet různě dlouhou dobu nebo mohou přejít do chronického stádia. Bolest je lokalizována v postiženém segmentu a vyzařuje v jeho průběhu. Bolesti se mohou provokovat kašlem, kýcháním, otřesy, určitým pohybem nebo polohou. Může se objevit tzv. bolestivý oblouk. (Při předklonu vzniká prudká bolest, obvykle již od začátku předklonu. Jestliže nemocný bolest překoná, může předklon dokončit. Při vzpřimování vzniká bolest ve stejném místě. Objevují se poruchy čití – trnutí, brnění, dřevěnění, pocit slabosti končetiny. U akutního začátku se objevuje antalgické držení s vybočením pánve, úklonem trupu, mírný předklon, mohutné spazmy zádových svalů, nemocný se brání pohybu. Lasegův manévr je pozitivní obvykle pod 40°.

Pseudoradikulární syndrom:
Zdrojem bolestí není mechanické dráždění kořene, ale např. poruchy hybného systému, a to v meziobratlových kloubech, svalech, úponech šlach apod. V průběhu každého radikulárního syndromu vzniká i pseudoradikulární syndrom. Vznikají svalové spazmy různých svalových skupin, kloubní blokády, HAZ a bolestivé body. Tyto reflexní změny přetrvávají a mohou tak vyvolávat vyzařující bolesti. Nelze proto klást ostrou hranici mezi oběma syndromy.
Možnosti léčby vertebrogenních poruch

Léčba reflexní:
Různými fyzikálními prostředky – teplem – pozor např. u akutního lumbaga, ostrým drážděním kůže (led, skořicové a paprikové gely, baňky, akupres), masážemi.

Manipulací měkkých tkání:
Kiblerovou řasou příčinou i podélnou, protažením pojivové řasy, působením tlaku na myogelózy, léčením hlubokých fascií.

Léčba specifickými metodami:
Automobilizací, trakcí, postizometrickou relaxací (PIR), antigravitačními technikami (AGR), polohováním, léčebné tělesné výchovy (LTV).

Vyšetření aktivních pohybů:

Vyšetření se provádí vsedě na stole rozkročmo na konci lehátka. Sledujeme předklon, záklon, úklon a rotaci.

Vyšetření hrudní páteře (Thp):

vyšetřujeme jednotlivé segmenty do záklonu.

Vyšetření žeber:
Vyšetřujeme dechovou vlnu vleže na břiše, porovnáváme pohyb žeber na obou stranách během nádechu a výdechu pohledem i pohmatem. Klinická symptomatologie vertebrogenních poruch a jejich léčba: Hrudní páteř je nejstabilnější a proto nejméně často postižená. Do oblasti zad a hrudníku se promítají bolesti, vznikající jak v důsledku poruch hrudní páteře a žeber, tak při onemocnění orgánů dutiny hrudní a břišní. Tyto vertebroviscerální vztahy je nutné mít vždy na mysli! (Infarkt, ICHS, pneumonie, nemoci žaludku, slinivky atd. mohou imitovat bolesti hrudníku a naopak!) V obou případech se vyskytují kloubní blokády a reflexní změny.

Akutní ústřel hrudní páteře a žeber:
Nejčastěji vzniká náhlým nekoordinovaným pohybem. Téměř vždy je blokáda hrudní páteře spojena s blokádou žeber. Nemocný pocítí okamžitou bolest v příslušném úseku páteře s vyřazováním k jedné nebo druhé straně. Bolest je doprovázená dechovými obtížemi, zhoršuje se pohybem a otřesy, může vyzařovat od lopatky do podpaží až na přední stranu hrudníku. Jsou přítomny reflexní změny ( HAZ, svalové spazmy, bolestivé body, zejména na žebrech), nemocný nesnese polohu na břiše, protože se zvětšuje bolest a ztěžuje dýchání.

FUNKČNÍ BLOKÁDY HRUDNÍ PÁTEŘE

Příčiny:
Svalová dysbalance, nevhodná déletrvající poloha, např. kyfotický sed, nezvyklá fyzická práce – přetížení, hypermobilita, zvětšená hrudní kyfóza.

Bolesti jsou nejčastěji lokalizovány mezi lopatkami nebo pod jednou lopatkou. Ne vždy jsou závislé na dýchání. Při jednostranné poruše je časté vyzařování bolestí v příslušném segmentu. Při blokádách v horní hrudní páteři vyzařuje bolest na zadní stranu ramen, někdy i do paže a šíje. Z dolní ThP a přechodu ThL spíše do břicha. Bolesti mezi lopatkami mohou vznikat i u výhřezu ploténky C6-C7, při blokádě C2-C3 může být bolest na obou stranách ve výši Th3-Th6 (bolest se zhoršuje předklonem a rotací hlavy).

FUNKČNÍ BLOKÁDA ŽEBER

Bolesti jsou různé, mohou vzniknout akutně, pozvolna nebo jsou chronické, aktivní pohyby jsou různě omezené, mohou být spojeny s bolestí, mohou být svalové spazmy, bolestivé trny, omezený pohyb.

FUNKČNÍ BLOKÁDA TORAKOLUMBÁLNÍHO PŘECHODU

Nejčastěji jsou do rotace, velmi často se tato blokáda vyskytuje při blokádách SI, déletrvajících lumbalgiích a po operaci destičky. Nemocný udává bolesti v dolní polovině zad, které mohou vyzařovat pod žeberní oblouk až do podbřišku (“bolí mě ledviny”).

BOLESTIVÝ MEČÍK:

Bolest a pocit tlaku do břicha zejména při sezení, může být při blokádách Th 5 – 7.

BOLESTI V ZÁDECH PŘI VADNÉM DRŽENÍ:

Bolesti v zádech po delší fyzické námaze nebo později v průběhu dne, chabé držení, blokády v různém rozsahu. Léčba je komplexní a dlouhodobá, masáže, odstraňování kloubních blokád a především LTV!

OSTEOPORÓZA – ŘÍDNUTÍ, ODVÁPNĚNÍ KOSTÍ:

Léčba – lehké masáže!
(v pokročilém stádiu může větší tlak způsobit zlomeniny), PIR, automobilizace, LTV Možnosti léčby vertebrogenních poruch

Léčba reflexní:
Různými fyzikálními prostředky – teplem – pozor např. u akutního lumbaga, ostrým drážděním kůže (led, skořicové a paprikové gely, baňky, akupres), masážemi.

Manipulací měkkých tkání:
Kiblerovou řasou příčinou i podélnou, protažením pojivové řasy, působením tlaku na myogelózy, léčením hlubokých fascií.

Léčba specifickými metodami:
Automobilizací, trakcí, postizometrickou relaxací (PIR), antigravitačními technikami (AGR), polohováním, léčebné tělesné výchovy (LTV).